|
| |
|
|
Aischylova Oresteia a Sartrovy Mouchy
Jakimiv, Vít ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Cílem práce je komparace poetik Aischylovy trilogie Oresteia a Sartrova dramatu Mouchy. V první části je spolu se zhodnocením stavu bádání provedeno rozdělení a kritika některých významných přístupů. Zvláště zde sledujeme to, jaká omezení si ukládají komparace vycházející při své analýze z tak širokých pojmů, jako jsou např. "osud", "svoboda" a "tragédie." Naše úvahy jsou vedeny především Sartrovými teoretickými prácemi o divadle a tragédii. Ve druhé části je vypracována analýza poetických struktur, jejímž cílem je odkrýt podobnosti ve funkčním zapojení jednotlivých poetických prvků do celkové struktury hry. Mezi oběma díly se objevují významné souvislosti ve využívání metaforicko-imaginativních asociativních sítí, které mají v obou případech nezastupitelnou úlohu při konkrétním způsobu rozvíjení děje.
|
|
|
Recepce české a slovenské opery v Německu se zřetelem k Bavorské státní opeře v Mnichově
Leška, Rudolf ; Herman, Josef (vedoucí práce) ; Havelková, Tereza (oponent)
Predmetom diplomovej práce je teatrologický pohľad na janáčkovskú dramaturgiu v nemeckojazyčných krajinách v kontexte tamojšej recepcie českej a slovenskej opery a s prihliadnutím k Bavorskej štátnej opere v Mníchove. Rozhodujúcim pramenným základom výskumu je nemecká denníkova kritika, ktorej optikou sa podáva prehľad významnejších inscenácií opier Leoša Janáčka. Autor následne odvodzuje historický kontext týchto produkcií, inscenačnú tradíciu, nemecký janáčkovský program a korene súčasného (zjednodušene povedaného) sociálno-kritického expresívneho inscenačného prístupu k Janáčkovi v nemeckej jazykovej oblasti, porovnávaného s českou lyrickejšou realistickou tradíciou. Sledované obdobie je uzavreté rokom 1998.
|
|
|
Trojské osudy (τυγχάνω a τεύχω v nejstarším řeckém eposu)
Roreitner, Robert ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit ideu osudu ztvárněnou v Homérově Íliadě. Ideou je přitom míněno to, co dává jednotu zdánlivě nesoudržným představám (1) osudu jako smrti a jako životního určení; (2) osudu jako daného údělu a jako působící moci; (3) osudu, jako toho, co člověk utváří, a jako toho, co ho potkává. Tato trojí významová polarita je zkoumána na dvou úrovních: (a) výstavby eposu (jak jsou osudy v básni ztvárněny) a (b) homérských výrazů pro osud (jak se o něm v básni mluví). Obojí bylo mnohokrát, a z různých perspektiv, pojednáno v dosavadní sekundární literatuře. Ani v jednom případě proto předkládaná práce neusiluje o vyčerpávající rozbor. Z hlediska výstavby se zaměřuje na roli, kterou ve struktuře eposu hraje rozhodnutí, a zejména pak na způsob, kterým se různá rozhodnutí mnoha postav začleňují do jednoty vyprávění. Mezi obvykle zkoumanými výrazy se podrobně věnuje jen dvěma nejvýznamnějším, μοῖρα a αἶσα, zároveň však zohledňuje i dvojici sloves τεύχω a τυγχάνω, kterým v této souvislosti dosud nebyla věnována pozornost. S využitím poznatků formálně-literárních studií posledních desetiletí se práce vrací k pozapomenuté otázce 19. století po "jedinečné povaze" homérského osudu. Narozdíl od historického přístupu "analytického" proudu exegeze, převažujícího ve 20. století, resp....
|
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
| |
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
|
Divinační předzvěsti v hrdinských příbězích skandinávské a řecké mytologie
Spáčilová, Hana ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Práce usiluje o popsání zásahů osudu do života vybraných postav z hrdinských příběhů popisovaných především v severských ságách o dávnověku, eddických hrdinských písních, homérských eposech a řeckých tragédiích. Po obecném úvodu, který krátce popíše představy o osudu v obou mytologiích, následuje poměrně obsáhlá část o silách určujících osud. Dále je definován pojem divinační předzvěsti a uveden popis několika osob, které předzvěst sdělují. A následuje hlavní část, rozebírající konkrétní hrdinské příběhy. Tedy to, jak byla předzvěst hrdinům sdělena, prostřednictvím koho nebo čeho a především, jakým způsobem na ni reagovali: zda aktivitou, či pasivní podřízeností a k čemu tyto reakce vedly. Závěr práce by měl shrnout roli osudu a divinačních předzvěstí v mytologiích obou kultur. Klíčová slova Starořecká hrdinská mytologie, staroseverská hrdinská mytologie, osud, předzvěst, reakce na nutnost.
|
|
|
Trojské osudy (τυγχάνω a τεύχω v nejstarším řeckém eposu)
Roreitner, Robert ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit ideu osudu ztvárněnou v Homérově Íliadě. Ideou je přitom míněno to, co dává jednotu zdánlivě nesoudržným představám (1) osudu jako smrti a jako životního určení; (2) osudu jako daného údělu a jako působící moci; (3) osudu, jako toho, co člověk utváří, a jako toho, co ho potkává. Tato trojí významová polarita je zkoumána na dvou úrovních: (a) výstavby eposu (jak jsou osudy v básni ztvárněny) a (b) homérských výrazů pro osud (jak se o něm v básni mluví). Obojí bylo mnohokrát, a z různých perspektiv, pojednáno v dosavadní sekundární literatuře. Ani v jednom případě proto předkládaná práce neusiluje o vyčerpávající rozbor. Z hlediska výstavby se zaměřuje na roli, kterou ve struktuře eposu hraje rozhodnutí, a zejména pak na způsob, kterým se různá rozhodnutí mnoha postav začleňují do jednoty vyprávění. Mezi obvykle zkoumanými výrazy se podrobně věnuje jen dvěma nejvýznamnějším, μοῖρα a αἶσα, zároveň však zohledňuje i dvojici sloves τεύχω a τυγχάνω, kterým v této souvislosti dosud nebyla věnována pozornost. S využitím poznatků formálně-literárních studií posledních desetiletí se práce vrací k pozapomenuté otázce 19. století po "jedinečné povaze" homérského osudu. Narozdíl od historického přístupu "analytického" proudu exegeze, převažujícího ve 20. století, resp....
|
|
|
Ženské akty v malbě nizozemských renesančních mistrů. Interpretace děl z českých sbírek.
Nerudová, Magdalena ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ženské akty v malbě nizozemských renesančních mistrů. Interpretace děl z českých sbírek. Anotace Bakalářská práce se soustřeďuje na několik vybraných děl nizozemských renesančních mistrů. Těžištěm bakalářské práce je ženská nahota, respektive zobrazení ženského aktu v nizozemské renesanční malbě. Pozornost je zaměřena na ztvárnění ženského aktu ve třech rozdílných námětových skupinách - v obrazech se sakrální tématikou (madona s dítětem, Zuzana a starci, smrt Máří Magdaleny), s profánní tématikou (portréty polonahých žen) a v obrazech s tématikou antického Říma (sebevražda Sofonisby, sebevražda Lukrécie). Jednotlivé obrazy jsou podrobeny detailnímu formálnímu rozboru a ikonografické analýze, dále jsou zasazeny do dobového kontextu a porovnány s dalšími díly ze světových galerií, které s nimi úzce souvisí. Tato práce se snaží vyjádřit význam ženské nahoty v obrazech nizozemských renesančních mistrů z českých sbírek.
|
host ::
RSS.